vylezeno: 14/9/2021
Těžší ferrata, která se leze po čele přední stěny hory kolmo vzhůru. Stěna je opatřena kolíky, což výstup zjednodušuje. Je zde i mini převis. Náročnost nám stežovaly těžké batohy s výbavou na ledovec a spací pytel. Je málo chozená, nikde nikdo. Celý den jsme nikoho nepotkali, jen viděli pár družstev dole na ledovci. Po vylezení přední stěny následuje choďák, pak kousek ferraty pak choďák pak zas kousek ferraty a nakonec pěšinka k rozcestníku odkud jsme pokračovali na Kreuz.

vylezeno: 14/9/2021
Tahle ferrata by si zasloužila rozdělit se na tři vlastní části. Kreuzská hřebenovka C, Steiner klettersteig B/C s pak Amon C/D. Každá část vede totiž jinam a odjinud, většina jde jen jednu část a hlavně, části na sebe logicky moc nenavazují. Šli jsme jeden den z Dachsteinu sedlo Steiner, kde je na obou stranách ferraty větší mezera mezi skálou a ledovcem, což bylo to nejtěžší na celé této části. Další den jsme šli Kreuzskou hřebenovku jako sestup z Vrcholu Hohes Kreuz, na který jsme vylezli po Wildkar. Hřebenovka je docela zážitek, obzvlášť jak začne foukat. Nejtěžší místo hřebenovky je slez skalního nosu. Opět se přeskakuje mezera na Halstatterský ledovec.

vylezeno: 14/9/2021
Použili jsme ji jako sestup po dvou dnech na ledovcích a okolních těžších ferratách. Neustálý výhled na lanovku a vy si říkáte, proč se tam mordíte. :D Ferrata je jednoduchá bez vzdušných pasáží, maximálně lehce v horní části, kde je ale hodně přejištěná. Je to jedna z těch méně zábavných ferrat na Dachsteinu.

vylezeno: 14/9/2021
Při chůzi po hřebeni do sedla bylo vidět, že to bude nepříjemné místo a doufali jsme, že bude nějak zabezpečeno. Naštěstí ano. Půlka ferraty je úplně nová, půlka je ještě stará. Asi se bude ještě dodělávat, protože je tam pověšený ještě batoh s lanem. Nejnižší bod sedla se přechází po suťi, kde lano není, cca 10m. Šli jsme od ferraty Wildkar směrem na vrchol Hohes Kreuz a dál sestup po hřebenové části ferraty Amon.

vylezeno: 13/9/2021
Ferrata mi přišla náročná, i když je to samý kolík, což jí značně ulehčuje. Náročnost byla hlavně dána těžkými batohy s ledovcovou výbavou, tedy mačky, cepín, lano, jídlem na dva dny, 4L vody a spacím pytlem. Rozhodně není těžší než Loser Sisi, ale dá zabrat a vzdušnost ji nechybí. Je docela dlouhá a její vylezení zabere docela dost času. Samotná ferrata nám trvala hodinu a dvacet minut.

vylezeno: 13/9/2021
Poměrně těžká, vzdušná a dlouhá ferrata, i když je to samý kolík, což jí značně ulehčuje. Náročnost byla hlavně dána těžkými batohy s ledovcovou výbavou, tedy mačky, cepín, lano, jídlem na dva dny, 4L vody a spacím pytlem, což nám značně zpomalovalo výstup. Malý převis na začátku ferraty není těžký, ani nijak silový, kdo ale na něm bude mít větší problémy, měl by zvážit, zda na celou dlouhou ferratu na kolmé stěně má. Samotná ferrata téměř bez zastávky nám trvala dvě hodiny a patnást minut. Loser Sisi D je sice kratší, ale řekl bych, že těžší, než tenhle Johann. Na ferratě nás předběhl pár starších Rakušáků, kteří byli nezajištení ferratovými brzdami, byli pouze k sobě navázaní na lano a šli na lehko. Dědek mě předbíhal na C/D úseku, kde mi asi 3minuty vyloženě lezl za prdelí, žduchal do mě, a říkal, to slow, dokola. Totálně mě nasral, a ještě měl blbé kecy, když jsem ho okřiknul. Pustit ho byla totální chyba, protože babka byla 15m pod ním a tak se mi celou dobu sralo do lezení, to jejich debilní lano. Nad C/D kolmicí jsem pustil i nezajištěnou Babku, která ani nepozdravila a ani neodpověděla, když jsem jí říkal, že tenhle styl lezení na ferratu nepatří a že nemají ohrožovat svou sobeckostí ostatní. Dále nám ferratu znepříjemnilo počasí, byla stále mlha a tak nešlo bohužel vidět tu hloubku pod námi. Dole na začátku pod D/E je přethlý kus lana, ale dá se s opatrností projít, je to na jednoduchém místě.

vylezeno: 13/9/2021
Ferrata celkem pohodová akorát bylo docela dost sněhu. Lana naštěstí nebyly zahrabané pod sněhem, tak se to docela dalo. Už šla znát únava po Anně a Johannovi a těžké batohy s plnou výbavou na dva dny na ledovec, spacákem a vrcholovým pivkem se pronesly i zde. Dala se projít bez maček. Na začátku se přeskakovala díra mezi skálou a ledovcem. Nikoho jsme nepotkali. Skály jsou tu ostré a rozedřel jsem si zmrzlé prsty, doporučuji plné rukavice.

vylezeno: 13/9/2021
Jednoduchá ferrata. Lana naštěstí nebyly zahrabané pod sněhem, tak se to docela dalo. Už šla znát únava po Anně a Johannovi a těžké batohy s plnou výbavou na dva dny na ledovec, spacákem a vrcholovým pivkem se pronesly i zde. Dala se projít bez maček. Nikoho jsme nepotkali. Výhledy z vrcholu parádní. Byl celý jen pro nás.

vylezeno: 13/9/2021
Časově i fyzicky náročná, vzdušná a nekonečná ferrata, respektive spojení dílčích ferrat do jednoho zátahu. Náročnost byla hlavně dána těžkými batohy s ledovcovou výbavou, tedy mačky, cepín, lano, jídlem na dva dny, 4L vody a spacím pytlem, což nám značně zpomalovalo výstup. Start 6:30 za tmy z parkoviště a na vrchol jsme vylezli v 15:00. Na celé ferratě jsme potkali minimum lidí. Celkem na všech třech ferratách max 10. Vypadalo to, že bude inverze, bohužel stoupala s námi, tak skoro pořád v mraku. Na vrcholu se nám vše ale za odměnu ukázalo, vypili jsme vrcholové pivo, které jsme od spodu poctivě vynesli a pokračovali na Gosauský ledovec. Celkově hodnotím jako hodně náročnou túru nevhodnou pro začátečníky a nezkušené.

vylezeno: 13/9/2021
Technicky nejjednodušší dosahnutí vrcholu. Ferrata je hodně jednoduchá, skoro žádné lezení se nekoná, jen pár jednoduchých krátkých úseků. Mezi ledovcem a skálou nebyla díra, jako u dalších dvou výstupovych cest. Výhledy ale skvělé. Vzdušnost na ferratě není. Celkově je terén jen mírně do kopce, ve srovnání s jinou výstupovkou na vrchol. My ji šli jako sestup z vrcholu a pak pokračovali přes sedlo Steiner scharte (B) na Hallstatterský ledovec.

vylezeno: 30/8/2021
Ač nám úplně nevyšlo počasí, tak i přes to, to mělo atmosféru a byl jsem spokojený. Být na vrcholu inverze bylo by to top. Obtížnost bych hodnotil těžší, než je na Topu. Určitě je tam víc Béček a aspoň dvě B/C a i když se to na Topu jeví jako stezka, na které bude zbytečné jištění se, není tomu tak. Vrchol kleiner Trieb nám zablokovali horské kozy, které nás nechtěli pustit, až málem došlo na bitku :D. Sestup je docela o hubu, obzvlášť v dešti. Příjezdová cesta na parkoviště po šotolině už je samotným zážitkem, takže stojí za to vylézt Vrchol Hoher Trierb, i když je úplně mimo civilizaci.

vylezeno: 30/8/2021
Super, docela překvapila a kdo si ji chce stížit, může zkusit steil wand přejít bez pomocí kramlí. Zkusil jsem ji oběma směry a víc se mi to líbí asi po směru hodin. Je potřeba přebrodit potok k nástupu. (když je více vody, nechoďte po hrázi, ať vás to nesmete dolů). Paní u pokladny nám ji zatajila, i když jsme se vyloženě přímo zeptali, kde je ta ferrata. Řekla nám že je tu pouze ta Ačková na Teil 5... Nevadí, našli jsme ji snadno, takže se ani neptejte, a rovnou jděte. Mapku ferraty jsem nakreslil viz topografe.

vylezeno: 29/8/2021
Krásná ferrata s úžasnými výhledy. Překvapila mě. Zvládne ji i začátečník, ale trochu té vzdušnosti i pár vertikálnějších úseků tam je. Ferrata vede zkrz skalní okno a odměnou je pak výhled z vrcholu Trogkofel. Kdo nemá dost, může si zajít ještě na vedlejší vrchol, který je ještě o 2m vyšší. Cesta na něj vede kolem suprové skalní průrvy. Dolů jsme to dali po ferratě Uiberlacher.

vylezeno: 29/8/2021
Použili jsme ji jako sestupovku z vrcholu. Dole je hodně nepříjemné suťi a nahoře nezajištené pasáže, které při sestupu mohou působit strmě. Je tu pár žebříků, jinak nic zajímavého. Výhled na Montasio je pěkný.

vylezeno: 28/8/2021
Nahoru je to jednoduchá ferrata obtížnosti max B, ovšem co může už někoho překvapit, je její druhá část na sestupu od kříže, kde se konečně dočkáme toho Céčka, a tam už to může někomu působit problémy. Dali jsme ji nahoru a pokračovali přes další ferratu B na další dvoutisícovky a pak i dolů po vylezení vedlejší D/E ferraty. Nejlepší úsek je ten nejtěžší do sedla po vylezení na vrchol, který bohužel minete, pokud půjdete jen sestup z D/E.

vylezeno: 28/8/2021
Ferrata moc nenadchne, obzvlášť po absolvování dvou předešlých ferrat na Winkelturm. Nicméně nám umožní vylézt na nejvyšší vrchol zdejší grupy, Rosskofel. Ferrata začíná už pod sedlem, takže pokud sem jdete z ferrat od Winkelturm, minete 4 první ferratové úseky, což nemusí mrzet, protože nejsou nijak záživné. Z vrcholu jsou pěkné výhledy, kterým dominuje Montasio, ale pozornost upoutá i špičatá Sernio.

vylezeno: 28/8/2021
Nic moc no, nejméně záživná zajištěná cesta v okolí, která nám ale usnadňuje přístup k další ferratě. Doporučuji ji pro návrat z dvoutisícovek, nebo pokud nemáte ferratové vybavení, dá se využít místo ferrat vedlejších a dostat se tak nejrychlejší cestou na hřeben.

vylezeno: 28/8/2021
Tak tohle byla výzva, ani ne tak obtížnostní jako časová. Měl jsem lístek na lanovku která končí v 16:00. Pod ferratou jsem byl 15:25 už docela uhoněný ( z dalších 3 ferrat kolem) a stihnout lanovku byla nereálná představa, tak jsem byl smířený s cestou dolů pěšky (+2.6km 400hm dolů), jenže se rychle blížila bouřka, která už zahltila vedlejší dvoutisícovku. Sprint to byl hlavně kvůli ní, protože jsem nechtěl zažít průtrž v těžkých pasážích, které byly zakreslené na Topu pod ferratou jako 4 úseky s čistým E (díky kramlím je to ale opravdu max D/E viz topo od Bergsteigen). Nahoru 15min, což mě málem položilo a začalo už mrholit, dolů po vedlejší ferratě 17min, kde v půlce začalo už vydatně pršet. 6min běh nahoru k lanovce, kde jsem zázrakem stihl jednu z posledních sedaček. Ferrata je to opravdu pěkná, jen škoda, že jsem ji jen proběhnul a neužil si ji. (250 hm ferrata D/E nahoru, 250hm ferrata B/C dolů, 100hm běh k lanovce, celkem 38min)

vylezeno: 16/8/2021
Moc jsem toho nečekal, a tím pádem i docela překvapila. Nelze samozřejmě očekávat velkolepé výhledy a horské prostředí. Taková ferrata by mohla být i u nás. Jako bokovka cestou je ideální. Vhodná pro začátečníky, kterým může dát i trošku zabrat.

vylezeno: 16/8/2021
Klíčové místo je druhé C/D hned za druhým nepálským mostem, kde je potřeba se v záklonu přecvaknout. První C/D za opičím mostem je max B, zatímco pár míst ze začátku za B bych dal za C. Takže topo moc nestudovat a prostě jít. Nejvíc mě pobavil opičí most 30cm nad zemí s lanama moc blízko sebe, což hodně stíží přechod, ale je to zábava, jak lítáte dopředu a dozadu, a když spadnete, tak jen do listí. U parkoviště je cedule, že sestupovku je zakázáno použít z důvodu bezpečnosti, nicméně nic co bychom neznali z lesa za barákem, ale pozor klouže.